Prostitutky mají v?tší psychické problémy než vále?ní veteráni
Published on 3 January 2012 on www.feminismus.cz
Rozhovor s Alexandrou Jachanovou Doleželovou na téma prostituce. Alexandra Jachanová Doleželová je viceprezidentka Evropské ženské lobby, která nedávno spustila kampa? Spole?n? za Evropu bez prostituce. Kampa? prezentuje prostituci jako násilí na ženách, které by spole?nost nem?la tolerovat.
Jakou podobu má kampa? v ?eské republice? Souvisí její na?asování n?jak s projednáváním zákona o legalizaci sexuálních služeb?
U nás je to na?asování celkem náhodné, protože Evropská ženská lobby (EWL) se zabývá prostitucí dlouhodob?. A nedá se ?íct, že ta kampa? v ?eské republice b?ží. Byla rozeslána do r?zných organizací a p?eložena do ?eštiny, existuje klip, který m?žeme distribuovat, ale kampa? není aktivn? propagována, protože ?eská ženská lobby nikdy k prostituci nezaujala jasné stanovisko. D?íve jsme o toto stanovisko neusilovali, protože jedna z ?lenských organizací zastává práv? opa?ný názor na prostituci než EWL. V sou?asné dob? chce ?eská ženská lobby diskuzi rozpoutat, aby zjistila, zda se p?iklání k tzv. švédskému modelu, který prosazuje EWL.
Z jaké pozice EWL vystupuje proti prostituci, co považuje za nejproblemati?t?jší aspekty?
EWL považuje prostituci za mužské násilí na ženách a tvrdí, že dobrovolná prostituce neexistuje – respektive p?iznává, že existuje malý po?et osob, které provozují prostituci dobrovoln?, ale to vnímá jako opravdu minimální procento. Jako problematické vidí postavení prostitutek zvlášt? v souvislosti s násilím v prostituci. Existují nap?íklad statistiky, ve kterých devadesát procent dotázaných tvrdí, že prostitutka nem?že být znásiln?na, protože to podle nich z povahy toho zam?stnání není možné. EWL tedy vidí prostituci jako siln? rizikovou. Nejenom prostituci jako sou?ást obchodu se ženami, ale prostituci jako takovou. V jednom z výzkum? dev?t z deseti prostitutek prohlásilo, že se cht?jí z prostituce dostat – takže se nedá ?íct, že to je dobrovolná v?c. Lidi, kte?í k tomu nebyli donuceni odvezením z jedné zem? do druhé, k prostituci p?im?la jejich sociální situace, jinak by si nejspíš prostituci nevybrali. To, že si muž kupuje ženu a sex s ní, tedy vnímá EWL jako formu násilí na ženách.
V Evrop? jsou r?zné legislativní p?ístupy k prostituci. Dva v zásad? protikladné p?ístupy, které se ?asto zmi?ují jako možné cesty ?ešení, jsou ze Švédska a Nizozemí. Kterým sm?rem se chce vydat EWL? A je tu nad?je na jednotný celoevropský postup?
Model, který prosazuje EWL, vychází z kriminalizace zákazník?. Vedle toho však nutn? musí fungovat model sociální záchrany pro osoby, které prostituci provozují. Nap?íklad azylové domy a rekvalifika?ní kurzy pro prostitutky, aby m?ly šanci se z prostituce dostat a jen ješt? více netrp?ly tím, že zákazníci ubývají. Jisté je, že aby byl tento model funk?ní, musel by fungovat v celé Evrop?. Statistiky sice ukazují, že ve Švédsku se prostituce snížila, ale už se moc nesleduje, jestli se nezvýšila v okolních zemích, t?eba v Pobaltí. Myslím si ale, že takovéto sjednocení není moc reálné. Vedle EWL existují další sít?, které propagují jiné modely. T?eba mezinárodní organizace WAVE, která se zabývá násilím na ženách. A tyto dv? organizace už ztratily schopnost spolu komunikovat. Na jednu stranu to chápu, protože už si všechno ?ekly a nemají chu? se dál p?esv?d?ovat. Každá organizace má své statistiky, které podporují její argumenty. Evropská unie by se zkrátka musela rozhodnout, že prostituce spadá do její kompetence. Na Rad? Evropy se nedávno hlasovalo o konvenci o násilí na ženách, kterou by unie mohla p?ijmout jako celek. To by znamenalo, že by mohla vydávat sm?rnice týkající se násilí na ženách. Podle m? je jednotný p?ístup Evropské unie k prostituci zcela zásadní.
V jakém kontextu tedy vznikal ?eský návrh zákona?
P?ipadá mi, že se ?eské návrhy zákona k legalizaci prostituce d?laly úpln? bezmyšlenkovit? a cesta kriminalizace zákazník? se tu nikdy nezvažovala. Politici a politi?ky v?dí, že tu fungují organizace, které podporují model legalizace, nikdy ale nešli dál, aby si zjistili, jak vlastn? jednotlivé modely fungují. Takže zavrhli model kriminalizace a prosazují legalizaci, aniž by to konzultovali s n?kým, kdo se tím zabývá. Návrh zákona po?ítal s tím, že se všechny prostitutky budou muset registrovat, že budou mít karti?ku, kde budou mít napsáno, že prošly vyšet?ením a že nemají žádné pohlavn? p?enosné nemoci – což zp?sobí, že zákazníci si budou jistí a nebudou chtít používat ochranu. Náš systém je hrozn? represivní v??i prostitutkám. Sice by došlo k legalizaci, ale s p?íliš p?ísnými pravidly, takže zaregistrovat by se mohlo t?eba jenom deset procent prostitutek nebo prostitut?. To nikomu moc nepom?že. A nikdo navíc žádným zp?sobem nepostihuje zákazníky. Myslím si, že celý ten zákon vznikl proto, aby bylo možné dostat prostitutky z centra m?sta na okraj, kde pro n? bude p?esn? vymezené místo. O situaci prostitutek samotných se nikdo p?i navrhování zákona nezajímal.
Prostituce konceptualizovaná jako násilí na ženách však ženám, kte?í ji provozují, upírá jejich vlastní v?li a podíl na této aktivit?. A pokud jsou zákazníci kriminalizováni, stigmatizace prostitutek stejn? z?stává, protože budou spojovány s trestnou ?inností...
Ta stigmatizace se však aspo? ?áste?n? p?evádí na zákazníky, ?íká jim, že d?lají n?co, co se nemá. A když nebude poptávka, tak nebude ani nabídka. No, a pokud jde o stigmatizaci ob?tí prostituce – ano, to je pravda, ale EWL ?íká, že prostituce je d?sledek patriarchátu, sexualizace ženského t?la. Muž si dokazuje moc nad ženou. Je to podobné jako s domácím násilím, kde taky ne?íkáme: „On se jednou naštval a vrazil jí p?stí,“ protože je to cílený, pravidelný zp?sob, jakým si ten ?lov?k potvrzuje svou moc. Ženy se sice na tom systému podílejí taky, ale je to systém patriarchátu. Navíc samotná legalizace stigmatizaci prostitutek beztak neodstra?uje. Po?ád se na n? dívá jako na špínu. Model, který prosazuje EWL, bývá kritizován za to, že z prostituce d?lá pod?adné zam?stnání, ale já si myslím, že ani model legalizace není lepší. Nemyslím si, že by si lidi v Holandsku ?ekli: „D?lá prostitutku, je to v pohod?,“ nebo ?ekli dít?ti: „Dob?e, budeš d?lat prostitutku.“
Co chce EWL nabídnout lidem, kte?í se sexuálními službami živí?
Podp?rný model, jaký je ve Švédsku, je d?ležitý. Existují t?eba azylové domy pro prostitutky, existují speciální dávky, možnost nastoupit do rekvalifika?ních kurz? a chrán?ných zam?stnání. To je d?ležité. Jenže dost ?asto se práv? na podp?rné systémy zapomene. Ud?lá se zákon, a zapomene se na to, že pot?ebujeme i sociální systém. Nebo ho pak seškrtají. To je jedno z rizik takového zákona a nap?íklad u nás si to bohužel dokážu p?edstavit. I EWL ?íká, že zákon kriminalizující zákazníky bez podp?rného systému nem?že fungovat. ?íká se, že pokud už lidé v prostituci jsou a nem?žou najít jiné zam?stnání, tak pro? to zakazovat – ale já se na to dívám z hlediska lidských práv. Taky jsme se jednou rozhodli, že d?tská práce nebude tolerovaná a že je proti lidským práv?m, jakkoli n?které rodiny posílají své dít? do práce, aby v?bec m?ly co jíst. Dalším p?íkladem jsou sweatshopy: i když po?ád existují, z hlediska lidských práv je nep?ípustné, aby lidé pracovali za takových podmínek. P?ijde mi, že jsou ur?ité situace, kdy je pot?eba ?íct, že takhle to prost? být nemá. A postavení prostitutek mezi n? pat?í. Nemyslím si, že n?kdy dokážeme vytvo?it takový model, aby to zam?stnání bylo bráno takové, jaké je. Vid?la jsem statistiky, z nichž vyplývalo, že prostitutky mají kolikrát v?tší psychické problémy než vále?ní veteráni. A jakým zp?sobem se lidé chovají k vále?ným veterán?m, a jakým k prostitutkám? Nemyslím si, že prostitutky budou n?kdy chodit do d?chodu a budou dostávat peníze za to, že m?ly psychickou újmu.
V kampani se mluví o roli muž?, kte?í stávající situaci mohou zvrátit – tím, že nebudou služby využívat a že budou ší?it pov?domí mezi svými mužskými kolegy a p?áteli. Co to obnáší v praxi?
Jde hodn? o to, jakým zp?sobem se ve ve?ejném prostoru o prostituci mluví. Zákazníci nejsou problematizováni. Každý si ?ekne: „D?lá prostitutku dobrovoln?, tak co by cht?la.“ Klip, který kampa? provází, chce tuto diskusi zm?nit – i v o?ích muž?. Je explicitn? cílený na to, aby si b?žný muž, který prostituci nijak neproblematizuje, uv?domil: „Mn? by se to asi taky nelíbilo d?lat. “ Muži by se m?li zamyslet nad tím, že si ta osoba nemusí sex s milionem osob vždy užívat. Klip byl nápadem režiséra, ale když jsme vedli diskuse s r?znými muži, vid?li jsme, že na n? opravdu zap?sobil. Nemusí jít p?ímo o n?jakého zákazníka, ale spíš o ty, kte?í to ne?eší a ani si nep?edstaví, kolik se tam d?je násilí. Jde o to, aby se i muži postavili za to, že prostituci necht?jí, že necht?jí být v roli zákazník?.
Koho má na mysli stanovisko, které ?íká, že prostituce je násilí na ženách? Jen ženy, kte?í poskytují sex, nebo t?eba i servírky naho?e bez, tane?nice, striptérky? Jsou tyto p?ípady n?jak odstup?ované – že by se nap?íklad ?eklo, že tane?nice, které mají na sob? spodní prádlo, sem už nespadají?
Jde hlavn? o zm?nu pohledu. V rámci kriminalizace zákazník? by se jednalo vyložen? o nakupování sexuálních služeb, ale jde také o to, aby spole?nost vid?la, že i nahá tane?nice u ty?e odráží pohled na ženské t?lo a že má uspokojit muže, kte?í na ni koukají. Samoz?ejm? si nemyslím, že by se to m?lo ?ešit uv?zn?ním n?koho, kdo jde do takového baru. Je diskutabilní, kam až lze zajít, ale myslím, že v p?ípad? t?chto podnik? hraje patriarchát hrozn? velkou roli. U nás je hospoda, kde obsluhuje holka naho?e bez, a lidi mi ?íkají: „Má za to v?tší plat, tak si to vybrala sama.“ Ale já nevím, jestli si to vybrala. Kdyby jí dali v jiném podniku tolik za to, že tam bude chodit oble?ená, asi by se nesvlékala. Myslím si, že zmín?ný klip je dobrý proto, že si chlapi za?nou p?edstavovat sami sebe na míst? žen. Zajímalo by m?, kolik chlapík? by cht?lo takhle (a to ani nemyslím dole bez, ale naho?e bez) obsluhovat v hospodách. A kolika z nich by se líbilo, kdyby to d?laly jejich dcery.
Ve videoklipu, který je sou?ástí kampan?, se ?íká, že p?i sexu s neznámými lidmi za peníze se vám zákonit? musí d?lat špatn?. Nep?ispívá to ke stigmatizaci lidí, kte?í se prostitucí živí? Kdybych se tak živila já, tak by m? to asi dost naštvalo.
Také si myslím, že to m?že dost lidí naštvat. Jde o to, kolik lidí nad tím takhle p?emýšlí, zda už jsou dost osvícení a n?jak se podílejí na bourání systému. Prostitutky, které si stojí za tím, že prostituce je jejich zam?stnání, jsou už ur?itá – nevím, jak to ?íct – elita. Takže ano: n?kdo si m?že ?íct, že ho stigmatizují, ale osobn? si myslím, že to spíš funguje tak, že chlapi, kte?í prostituci vyhledávají, nebo ti, kte?í jí sice nevyhledávají, ale tolerují, si mohou uv?domit, že to opravdu m?že být nep?íjemná práce – což jim jinak v?tšinou nedochází.
Kampa? EWL Spole?n? za Evropu bez prostituce si m?žete prohlédnout zde. Rozhovor vznikl pro ?asopis G bod, který vznikl u p?íležitosti 20. výro?í organizace. ?asopis je možné zakoupit zde.
